Sexuální touha: populační průměr není portrét partnera
Co velká metaanalýza měřila a proč z rozdílu mezi skupinami neplyne pravidlo pro každého.
Více než jedno měřítko
Frankenbach a kolegové spojili 211 studií s daty od více než 621 tisíc lidí. Sexuální pud vymezovali pomocí sexuálních myšlenek, pocitů touhy a chování, například masturbace. Výsledkem byl průměrný rozdíl mezi muži a ženami, nikoli univerzální rozdíl mezi každým mužem a každou ženou. [1]
Velký soubor neodstraní všechny problémy
Metaanalýza zvyšuje přesnost souhrnu dostupných dat. Její výsledek ale závisí také na tom, jak původní studie kladly otázky a koho oslovily. Autoři zkoumali možné zkreslení odpovědí; po úpravách se rozdíl zmenšil, ale přetrval. [1]
Průměr nevypovídá s jistotou o konkrétní dvojici. Vztahové očekávání založené pouze na skupinové příslušnosti tak může přehlédnout mnohem důležitější informaci: co skutečně popisují a potřebují oba lidé.
Touha není fantazie ani souhlas
Četnost sexuálních myšlenek není totéž co obsah fantazií. Ani jedno samo neurčuje, co člověk chce v konkrétní situaci skutečně uskutečnit. Vzájemný souhlas nelze odvozovat ze statistického průměru.
Metaanalýza také neodděluje jedním výsledkem všechny biologické a kulturní příčiny rozdílu. K otázce příčin potřebujeme další designy a širší výběr populací. Její nejsilnější přínos je přesnější popis dostupných dat, nikoli hotové vysvětlení každého vztahu.
Zdroje a jejich význam
Původní metaanalýza; skupinové rozdíly a analýza zkreslení odpovědí.